Výzbroj lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37
Výzbrojí lehkého opevnění vz. 36 byli standartně těžké kulomety vz. 24 nebo lehké kulomety vz. 26. Posádka těchto bunkrů se pohybovala od 2 do 6 mužů, v závislosti na počtu střílen.
Výzbroj lehkého opevnění vz. 37:
Týlovou stranu tohoto objektu uzavíral lomený vchod, který byl nejdříve uzavřen mříží a na konci plechovými dveřmi. Tento vchod byl chráněn vchodovou střílnou. Hlavní výzbroj zde tvořil lehký kulomet vz. 26 nebo těžký kulomet vz. 37. Při nouzi se mohla použít puška vz. 24. Pro ochranu blízkého okolí se využíval tzv. „granátový skluz“. Jednalo se o trubku, která ústila těsně u bunkru a kterou se vypouštěli ruční granáty. Celkový počet munice se měl pohybovat kolem 5000 nábojů pro každý kulomet.
Lehké opevnění vz. 36
Lehké objekty vz. 36 byli poměrně jednoduše konstruovány. Byli to vlastně kulometná hnízda, která byla vybudována v železobetonu. Toto opevnění železobetonem zvyšovalo odolnost (bunkr měl vydržet střelbu zbraní až do ráže 7,5cm), ale zároveň byli limitovány výhledem a možnostmi střelby. Vnitřek objektu tvořila jedna místnost postavena směrem k nepříteli. Těchto objektů bylo na území Československa vybudováno 864. Read the rest of this entry »
Lehké opevnění
Prvním vzorem lehkého opevnění byl vz. 36, který byl okopírovaným vzorem bunkru z francouzské Maginotovy linie. Tento typ měl uzavírat některé silnice a celkově netvořil žádnou nepřestupnou linii. Značné nevýhody (např. absence filtračního zařízení, nestřežený týl apod.) tohoto bunkru přinutily české projektanty k vytvoření nového vzoru, ryze českého, který dostal označení vz. 37. Read the rest of this entry »
