Kvě 21
Umístění zbraní ve srubech se dá rozdělit do dvou kategorií :
- zbraně pod betonem – lafetované zbraně ve střílnách v bočích stěnách objektu
- zbraně pod pancířem – výzbroj umístěná v ocelových stanovištích, budovaných ve stropních deskách
Kvě 21
Popis pěchotního srubu
Posted by: admin in dělostřelecké sruby, Nezařazené, opevnění, Těžké opevnění No Comments »Popis pěchotního srubu
Pěchotní sruby byli mohutné železobetonové stavby, jejichž kubatura se pohybovala od 280 az do 2400 m3 betonu. Sruby byli stavěny v šesti stupních odolnosti. Každý stupeň se lišil tloušťkou stěn a stropu. Read the rest of this entry »
Kvě 21
Těžké opevnění se podle umístění dá rozdělit do několika skupin. Před druhou světovou válkou bylo těžké opevnění stavěno na několika místech. Jednou linií opevnění bylo postaveno mezi Ostravou a Krkonošemi, další linie byla vytvořena mezi Bratislavou a Komárnem. Po přidání Rakouska ke Třetí říši, začala výstavba TO na jižní Moravě. Z důvodu utajení a také zjednodušení označovány skratkami např.:MO – Moravská Ostrava; KrK-K – Krkonoše kotel, atd.
Dalším označením každého objektu bylo písmeno „S“, který znamenal Srub a za písmenem následovalo pořadové číslo objektu v linii. Například označení objektu „K-S 5″ – značí pátý srub kralického objektu.
Jako další označení objektů se používali krycí názvy, například: Zelený, U potoka, Lom, Březinka, Hanička.
Dub 16
Těžké opevnění
Prvními stavbami opevnění, které v republice vyrostly, byly objekty těžkého opevnění. Tyto bunkry byly plánovány na nejohroženějších úsecích hranic, tj. severní Morava (od Odry po Labe), na předmostí Bratislavy a u Komárna. Po obsazení Rakouska se kvapně projektovaly i na jižní hranici. Celkově bylo projektováno 1 276 těžkých objektů, postaveno jich bylo 226.[6] Read the rest of this entry »
