Umístění zbraní ve srubech se dá rozdělit do dvou kategorií :
- zbraně pod betonem – lafetované zbraně ve střílnách v bočích stěnách objektu
- zbraně pod pancířem – výzbroj umístěná v ocelových stanovištích, budovaných ve stropních deskách
Hlavní výzbrojí srubů tvořili těžké kulomety vz. 37 buď v samostatném provedení nebo jako dvojče a protitankovými kanóny vz. 36. Na každou hlaveň těžkého kulometu se pořítalo až se 79 000 náboji. Kulomety byli upevněny v lafetě a byl vybaven buď záměrným dalekohledem nebo panoramatickou mapkou, který umožňovala i nepřetržitou palbu v noci.
Protitankový kanon Škoda vz. 36 byů používán většinou ve spojení s těžkým kulometem, známý jako zbraň L1. Kasematní kanón nevyčníval z objektu a tím pádem byl skvěle chráněn. Obsluhovalo ho celkem 6 vojáků a dosahoval úctyhodné kadence, která dosahovala až 35 ran/minuta. Tento kanón byl považován jako nejdokonalejší pevnostní protitankový kanón. Do vzdálenosti 1000 m byl schopen prostřelit pančíř do síly 50mm.
K ochraně hlavních střílen a blízkého okolí objektu se používali lehké kulomety vz. 26 v pomocných střílnách pod betonem nebo ve zvonu. Jako další se využívaly granátové skluzy. K obravě vchodu a vchodové střílně se využívali osobní zbraně – pistole vz. 22 a vz. 24 a puška vz. 24.
